Mira - Ostrožská Nová Ves
ODLITÍ ZVONU SVATÁ LUDMILA
V MARTINICÍCH U VELKÉHO MEZIŘÍČÍ
SOBOTA 30.KVĚTNA 1970
V pátek 29.května 1970 odjeli do Martinic jako brigádníci osobním autem fijatkem řízený
sl.Lud. Holčíkovou hospodyní na faře v Ostr. Nové Vsi, František Smištík - stolář,Zd. Jurásek - fotograf.
V pátek 29.května 1970 byla forma zakopána do země a upěchována a v sobotu 30.května 1970
zvon " svatá Ludmila " byl odlit. Vše je natočeno.
V neděli 30.května 1970 konáno " Boží Tělo " ke 4 oltářům. Sotva jsme vyšli ven spustil
se liják, promokli jsme, průvod se rozprchl, vrátili jsme se do kostela a tam " Boží Tělo "
slaveno. Nálada všechna pryč ! Je třeba se podřídit vůli Boží !
V pondělí 1.června 1970 o 4 hodinách odjeli do Martinic na vykopání a broušení zvonu
tito brigádníci : Jos. Matuštík (Ch.), Stanislav Vodný (ONV), Zdena Jurásek (ONV),
Jan Trávníček (ONV, č.593 - strýček), Fr. Tureček (ONV), Fr. Machálek (ONV), Fr. Zalubil (varhaník),
Jan Miklíček (ONV), Ant. Pavka (ONV), Martin Červenák (důchodce), Ant. Pijáček (kolář),
Tomáš Štěrba (listonoš důchodce), P.Otakar Holub adm. a Lud. Holčíková (hospodyně na faře).
Z farní kroniky
+ P. Otakar Holub, kanovník
V ARCIDIECÉZNÍM MUZEU KROMĚŘÍŽSKÉHO ZÁMKU
SE KONALA 31.KVĚTNA VERNISÁŽ
Olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna
jeho sekretářem a ceremoniářem byl Th Dr. František Botek (novoveský rodák)
VÍCE FOTEK - naterka.rajce.idnes.cz/Vernisaz_v_arcibiskupskem_muzeu_v_Kromerizi_-_31.kvetna_2012.../
Výstava v arcidiecézním muzeu v Kroměříži
Dne 31. května 2012 byla v kroměřížském zámku otevřena výstava věnovaná osobnosti olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna (1845 - 1915). Byla jim poskytnuta archivní fotografie, především podobizna Kohnova sekretáře Dr. Františka Botka (1864 - 1918). Dr. Botka nemusíme Novovešťanům představovat, je to jeden z našich nejvýznamnějších rodáků. Za zmínku stojí, že arcibiskup Theodor Kohn byl vůbec prvním čestným občanem Nové Vsi. Toto čestné občanství mu bylo uděleno nejspíše při jeho vizitaci novoveské farnosti v roce 1895. Při letní návštěvě Kroměříže se tak můžeme v zámku setkat i s kouskem novoveské historie.
P.PhDr.Vladimír Teťhal
 Arcibiskup Theodor Kohn, novoveský čestný občan
ThDr. FRANTIŠEK BOTEK
nar. 6.května 1864 v Ostr. Nové Vsi na čp. 143
+ 23.července 1918 ve Vídni kde je taky pochován
 
Rodný dům - dědina kousek od restaurace Racek 4. a 5. barák směrem na kopanice...
Kdo byl ThDr. František Botek?
Nadaný chlapec byl poslán na gymnázium do Přerova, pak do Kroměříže a rozhodl se pro dráhu kněze a tak díky mimořádným schopnostem ho olomoucký arcibiskup kardinál Fürstenberg poslal na studie do Říma. Zde pobýval v koleji Germanicum a výsledkem jeho římského pobytu byl doktorát teologie, druhý doktorát filozofie a bakalauerát kanonického práva. Když byl v roce 1890 vysvěcen na kněze a začal působit v rodné olomoucké arcidiecézi, málokdo se mu mohl rovnat vzděláním. Kardinál Fürstenberg se ukázal být dobrým hospodářem s talenty svých kněží a doktora Botka si ponechal nejprve v Olomouci jako kaplana u sv. Michala, aby poznal praxi, a krátce před smrtí ho v roce 1892 jmenoval svým sekretářem a ceremonářem, tedy nejbližším důvěrným spolupracovníkem. Pravou rukou kardinála byl kancléř Theodor Kohn, který se onoho roku 1892 stal Fürstenbergovým nástupcem na arcibiskupském stolci. I on podržel Františka Botka v dosavadních funkcích a byl to doktor Botek, kdo stál arcibiskupu Kohnovi nejblíže až do smrti. Čas po boku arcibiskupa Kohna byl vyplněn úmornou prací a když se Kohn stal terčem nejrůznějších útoků, ne zcela bez vlastního přičinění, všechnu tíhu s ním nesl doktor Botek. K desetiletému výročí Kohnova arcibiskupství Botek spolu s ředitelem statků Kleiberem zpracoval publikaci Facta loquuntur, která vyšla v roce 1903. Kohn svému sekretáři a ceremonáři umožnil hledat si perspektivní místo a doktor Botek začal vyučovat na olomoucké bohoslovecké fakultě fundamentální teologii, ač rozsah jeho zájmů byl mnohem širší. Publikoval v Hlídce i v Novém životě, zabýval se estetikou, historií, překlady i kanonickým právem. Na fakultě působil od roku 1901 jako suplent a potom mimořádný profesor. Přijížděl i do Nové Vsi a mimo jiné se staral o prozkoumání novoveských pramenů a tím umožnil vznik lázní. Zlomový byl rok 1904. Arcibiskup Kohn byl v Římě přinucen k rezignaci a musel opustit olomouckou arcidiecézi. Usadil se v Ehrenhausenu ve Štýrsku, kde žil velmi šetrně, protože chtěl učinit odkaz umožňující založení české univerzity na Moravě. Žil zde však především v hořkosti, protože byl přesvědčen, že se mu stala křivda. Doktor Botek se rozhodl vzdát profesury v Olomouci a odešel za arcibiskupem do Štýrska. Zde připravil a roku 1913 tiskem vydal monumentální třísvazkové dílo Der resignierte Fürsterzbishof von Olmütz Dr.Theodor Kohn. V roce 1915 arcibiskup Kohn zemřel a doktor Botek zůstal v Rakousku. Nechal se dokonce exkardinovat z olomoucké arcidiecéze a stal se kanovníkem kolegiátní kapituly v Maria Saal v Korutanech v diecézi Gurk. Za první světové války pracoval také jako polní kurát. Jeho zdraví se zhoršovalo, myslel na přesídlení do Nové Vsi, kde se chtěl léčit, zabýval se též myšlenkou, že by novoveské lázně koupil. Smrt byla rychlejší. Zemřel ve Vídni v úterý 23. července 1918 ve věku 54 let, kde je také pochován. Pohřeb měl ve čtvrtek 25. července 1918. Doktor František Botek je osobností významnou nejen pro Ostrožskou Novou Ves, ale i pro olomouckou arcidiecézi. Byl to muž nesmírně nadaný, plný elánu, strhující přednášející a kazatel. Příliš však svázal svůj osud s nešťastným osudem arcibiskupa Kohna. Není dodnes prozkoumáno, jaký byl Botkův vliv a podíl na Kohnově díle velkolepém i tragickém. Každopádně si doktor František Botek zaslouží, aby jeho památka byla aspoň v Ostrožské Nové Vsi trvale přítomna.
P. PhDr. Vladimír Teťhal
Seznam kněží, kteří pocházeli/pochází z Ostrožské Nové Vsi
Obr. 1: Fara
Obr. 2: Svěcení zvonů
Obr. 3: Stará fara
Obr. 4: Stará fara 14.7. 1940
Zpracovala: Jana Horáková
SVĚCENÍ MISIJNÍHO KŘÍŽE 1914
Svěcení misijního kříže při misiích 1914. Podle něho šlo o obnovený misijní kříž, který býl pořízen při misiích v roce 1900. Stál u bočního vchodu do kostela na místě dnešní předsíně.
Proto býl ve 40.letech - 20. století při stavbě předsíně odstraněn. Svěcení kříže v roce 1914 je zdokumentováno na více fotografiích pořízených u příležitosti misii...
Misie duben 1914
 
Fotografie byla pořízena při misiích v Nové Vsi, které se konaly ve dnech 19. - 29. dubna 1914. Fotografie byla pořízena při závěrečné slavnosti, které se zúčastnili místní farář Mořic Luska, farář z Kostelan Antonín Lakomý a profesor teologie Jan Nevěřil, známý archeolog, Antonín Man, farář v Ostrožské Lhotě a misionáři, redemptoristé František Lán, Otto Loula, Karel Stašík a František Polepil.
u
Stojící by mohli být P. Antonín Lakomý a P. Antonín Man. Sedící ti mladší František Lán a Otto Loula (který je který?), uprostřed farář Luska, po Luskově levici starší misionáři Stašík a Polepil, myslím, že ten na kraji by mohl být P. Polepil, rektor kleje v Července, rodák ze Želechovic.
.
Zpracoval P.PhDr. Vladimír Teťhal
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------  Novoveská zvonice
.
Novoveská zvonice patří mezi nejslavnější novoveské stavby, a to díky svému tragickému konci i nadšenému znovuzrození. Historie zvonice však není dostatečně známá. Někteří tvrdí, že pocházela z 18. století, ale pro tento názor nejsou žádné důkazy. Poprvé se připomíná v roce 1836, kdy o ní píše v přehledu farnosti tehdejší lokální kaplan Jan Nesrsta. Nevíme však, jestli už tehdy měla známou typickou podobu. Dnes víme, že byla vystavěna z cihel vyráběných v cihelně ostrožského panství, na cihlách byla totiž vyražena písmena HO, čili Herrschaft Ostra , česky Panství Ostrov, rozuměj dnešní Uherský Ostroh. Tyto cihly se vyráběly v první polovině 19. století. I architektura by odpovídala tomu, že vznikla nedlouho před rokem 1836. Zvonice se skládala z kaple čtvercového půdorysu s klenbou, nad ní byl vystavěn vysoký kříž, nahoře v kříži visel zvon, kterým se zvonívalo k modlitbě Anděl Páně a když někdo zemřel. Na zděném kříži byl směrem ke kostelu zavěšen dřevěný kříž s korpusem. Vchod do kapličky, ve které na zděném oltáři byla socha Panny Marie, byl od silnice. V roce 2007, dne 18. dubna,to byla středa ráno po 8hodině nedbalý a neukázněný řidič kamionu pocházející z Uherského Ostrohu, když jel nepřiměřenou rychlostí a nevěnoval pozornost řízení, zvonici zbořil. Ke zranění osob nedošlo. Suť byla rychle odstraněna, někteří Novovešťané si brali cihly na památku, část uchoval obecní úřad. Hned vznikl v obci zájem zvonici nově postavit a byla vyhlášena veřejná sbírka. V červenci 2008 se začalo se stavbou repliky. Nová zvonice však byla o kousek posunuta, trochu jinak pootočena a vchod se udělal ne od silnice, ale přesně z opačné strany. Dne 5. října 2008 byla zvonice místním duchovním správcem P. Petrem Krajčovičem posvěcena, starostou Stanislavem Turečkem a místostarostou Pavlem Botkem odevzdána veřejnosti. Místní hasiči do ní v slavnostním průvodu přenesli sochu Panny Marie a uložili na oltář, který vyrobil místní kameník Veselý. Nahoře byl opět umístěn původní zvon. Vevnitř byla zazděna část cihel z původní zvonice. A tak historie novodobé novoveská zvonice je dnes vzorně historicky zdokumentována.
Zpracoval P. PhDr. Vladimír Teťhal
          
|
